Po prvních třech vyučovacích hodinách jsme se přemístili do auly školy, kde na nás čekali žáci 2. G. Všichni jsme cítili trošku strachu a nervozity z toho neznáma, nevěděli jsme, co nás čeká. Zároveň jsme ale byli plni očekávání a těšili se.

Na začátku dostal každý z nás záhadnou obálku, ve které se ukrýval matematický příklad, podle jehož výsledku jsme se rozdělili do týmů. A to byla ta chvíle, kdy začala naše cesta za „titulem gympláka“.

Po celé budově školy byla rozmístěna stanoviště s úkoly. Dvě se nacházela na půdě. Na jednom z nich jsme museli překonat provazové bludiště a následně dostali nápovědu, kde hledat indicii. Na druhé straně půdy jsme museli vylovit papírky s čísly z kbelíků s neidentifikovatelnou hmotou a poté z nich sestavit kód. Za špatné pořadí cifer jsme si vysloužili nevinný trest v podobě třpytek, které nám naši starší spolužáci vysypali na hlavu.

Ve sklepě jsme si zahráli beer pong, samozřejmě bez piva. Jedno ze stanovišť bylo na školním hřišti, zde jsme museli desetkrát oběhnout fotbalový míč dokola a poté stříleli penalty. Výsledek si umíte představit... Za každou nevydařenou střelu, a nebylo jich málo, jsme museli splnit jednu pohybovou aktivitu, např. běhání, dřepy nebo kliky. Na dalším stanovišti nás čekalo ochutnávání záhadných nápojů, u kterých jsme poznávali, z jakých ingrediencí jsou namíchány.

V tělocvičně jsme řešili šifru, která nás dovedla k místu, kde se ukrýval kód místnosti s další indicií. V jedné ze tříd byl připraven i znalostní všeobecný kvíz. Na posledním stanovišti jsme si zahráli deskové hry a porovnali si naše výsledky s ostatními týmy.

Okolo poledne se všechny týmy sešly v jedné třídě. Společnými silami jsme pak museli sestavit z indicií, které každý tým jednotlivě posbíral za splnění úkolů na stanovištích, obrázek. Ten nás navedl k místu, kde byl ukrytý poklad. Vyběhli jsme před školu a šli ho hledat. A našli jsme! Byla to truhla, opravdu dobře zabezpečená truhla. Když jsme se do ní společnými silami dostali, rozdělili jsme si bezva poklad. Co jím bylo? To si necháme jako naše tajemství.

Nadšení jsme se vrátili do třídy, kde už nás čekala jen poslední věc – to, co si všichni představíme pod pojmem pasování. Jednoho po druhém nás volali k sobě, my poklekli a byli pasováni dřevěným žezlem za hrdé žáky Gymnázia Nový Jičín, což dosvědčují diplomy, které jsme dostali.

A tohle byl konec pasování, ale je to také oficiální začátek naší cesty na této škole.

Jako poslední bych za celou třídu chtěla poděkovat třídní učitelce a hlavně žákům 2. G. Pasování jste zvládli s přehledem a byl to pro nás skvělý zážitek. Slibujeme tímto, že pasování s žezlem, které jste nám předali, se příští rok pokusíme udělat stejně dobře jako vy.

Karolína Vašendová, 1. G